Výlety z Brna: 108 míst do dvou a půl hodiny autem

Památník na Prackém kopci obětem bitvy u Slavkova z roku 1805, známé jako bitva tří císařů.

Nad městečkem známým červenými víny stojí gotická zřícenina kláštera Rosa coeli.

Jeden z nejstarších pivovarů na Moravě, první písemná zmínka pochází z roku 1298. Leží v obci severně od Brna pod místním zámkem.

Vinařské město proslulé mandloňovým sadem s rozhlednou mezi stromy, který na jaře kvete růžově.

Vinařská obec severně od Mikulova s jednou z nejdelších sklepních uliček v okolí.

Propast hluboká 138 metrů v Moravském krasu. Návštěvu lze spojit s plavbou po podzemní říčce Punkvě.

Bývají označovány za největší vinařskou obec v Česku, se stovkami rodinných vinařství a sklepními uličkami.

Město proslulé meruňkovými sady i červenými víny, jako je Frankovka nebo Modrý Portugal.

Dietrichsteinský zámek nad Mikulovem ukrývá obří vinný sud z roku 1643 o objemu přes 100 000 litrů. Město je srdcem mikulovské vinařské podoblasti.

Jedna z obcí sdružení Modré Hory, kde se pěstují modré odrůdy; kromě vinic tu najdete i malý lyžařský svah, ve vinařském kraji nezvyklý.

Moderní vinařství na kopci u Popic s výhledem přímo na Pálavu. Proslulo ryzlinkem rýnským a odrůdou Pálava z okolních svahů.

Malebná vinařská obec pod vápencovými skalami Děvína se starými sklepy a výhledem na Novomlýnské nádrže.

Kopec s vinnými sklepy a vinicemi nad Bořeticemi, protkaný vinařskými stezkami a proslulý červenými víny.

Novogotické letní sídlo Lichtenštejnů v srdci Lednicko-valtického areálu (UNESCO), jedné z největších komponovaných krajin v Evropě. V parku stojí přes 60 m vysoký minaret.

Vápencové kopce vystupující z moravské roviny, biosférická rezervace UNESCO s orchidejemi a stepní květenou.

Sídlo olomouckých arcibiskupů s Květnou a Podzámeckou zahradou, vše na seznamu UNESCO. Obrazárna ukrývá Tizianův obraz Apollón a Marsyas.

Gotický hrad na skalním ostrohu, který nebyl nikdy dobyt a zachoval si středověkou podobu.

Vinařská obec mezi Velkými Pavlovicemi a Čejkovicemi, známá červenými víny a dlouhými řadami sklepů pod vinicemi.

Na kopci Stará hora nad obcí se vrší stovky vinných sklepů, mnohé vyhloubené ve spraši v několika patrech.

Sklepy, které ve 13. století začali budovat templáři, vedou pod obcí v křížovém labyrintu a patří dnes k největším sklepním komplexům v zemi.

Pivovar, kde Jiří Menzel natáčel Postřižiny, vaří od konce 19. století v malebném areálu s muzeem.

Ve sklepích valtického zámku každoročně představuje stovku nejlepších vín ze Soutěže vín České republiky. Degustace probíhají v časových blocích.

Moderní vinařství u Znojma, jehož zvlněná střecha slouží zároveň jako amfiteátr nad řadami vinic.

Řada sklepů vyhloubených ve spraši u Znojma, jejichž průčelí se tradičně natírají na modro.

Barokní sloup vysoký 35 metrů, dokončený roku 1754, největší barokní sousoší ve střední Evropě. Na seznamu UNESCO od roku 2000.

V trati Búdy za obcí stojí vedle sebe několik set lisoven a sklepů – jedna z největších sklepních kolonií na Moravě.

Jediná samostatně zapsaná židovská památka UNESCO mimo Izrael, spolu s románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa.

Přerovský pivovar založený roku 1872 a pojmenovaný po zubrovi z etikety.

Slovácké vinařské město proslulé především ryzlinkem rýnským, se sklepy v zámeckém areálu.

Minipivovar na okraji Olomouce vaří nefiltrovaná piva; v létě láká zahrádka poblíž řeky Moravy.

Dvě betonové budovy Baťovy továrny proměněné v muzeum, galerii a knihovnu: příběh obuvnického impéria, které postavilo moderní tovární město, a cesty Hanzelky a Zikmunda. Vedle stojí Baťův mrakodrap s ředitelskou kanceláří ve výtahu.

Pohraniční obec znojemské podoblasti pod vinicí Šobes s pozdně gotickým poutním kostelem.

Hvězdicový kostel Jana Blažeje Santiniho-Aichela, stavěný od roku 1719, je postaven na čísle pět podle pěti hvězd ze světcovy legendy. Na seznamu UNESCO od roku 1994.

Ulička drobných bílých vinných sklepů s modře malovanými ornamenty, od roku 1983 památková rezervace lidové architektury.

Pivovar v Humpolci existuje od roku 1597. Rodina Bernardů jej koupila v aukci roku 1991 a proměnila v jeden z nejznámějších nezávislých pivovarů v zemi.

Barokní poutní bazilika na kopci nad Olomoucí, stavěná od roku 1669 na místě, kde měl podle legendy olomoucký měšťan zjevení Panny Marie. Papež Jan Pavel II. ji v roce 1995 navštívil a povýšil na baziliku minor; z terasy je výhled na Hanou.

Jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Česku, spojené se svatým Metodějem a Velkou Moravou: cisterciácký klášter založený roku 1205 a mohutná barokní bazilika, kterou v roce 1990 navštívil papež Jan Pavel II. Tisíce poutníků sem míří na svátek Cyrila a Metoděje 5. července.

Jedna z nejstarších a nejslavnějších vinic v zemi, na slunném ostrohu v meandru Dyje uvnitř Národního parku Podyjí. Dostupná jen pěšky nebo na kole.

Bazilika na vrcholu Hostýnských vrchů, jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě. Podle legendy zde Panna Maria roku 1241 zachránila lidi ukryté před Tatary bleskem; křížovou cestu na svahu navrhl v lidové secesi Dušan Jurkovič.

Uhličité prameny v údolí Bečvy hned vedle Zbrašovských aragonitových jeskyní, nejteplejších v zemi.

Drobné tradiční lisovny vína seskupené v uličce. Obec proslula také Jízdou králů zapsanou na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Vysoko položené smrčiny na Českomoravské vrchovině; chladněji a později než v nížinách, sezona vydrží hluboko do října.

Bývalý premonstrátský klášter Louka ve Znojmě má rozsáhlé vinné sklepy, které dnes vinařství Znovín využívá pro prohlídky a degustace.

Pohádkový hrad přestavěný kolem roku 1900 pro Řád německých rytířů, oblíbená filmová kulisa.

Poutní kopec s barokní kaplí nad Blatnicí pod Svatým Antonínkem, obklopený vinicemi apelace VOC Blatnice.

Největší moravské lázně, proslulé slanou Vincentkou a lázeňskými domy Dušana Jurkoviče v lidovém stylu.

Renesanční arkádový zámek pokrytý více než 8 000 sgrafitovými „kvádry“, z nichž žádné dva nejsou stejné. V zámeckém pivovaru se narodil Bedřich Smetana.

Řeka Dyje se klikatí hlubokým zalesněným kaňonem podél rakouské hranice; vyhlídka shlíží na hrad Hardegg.

Dubohabřiny nad moravským vinařským krajem – hřib dubový po srpnových bouřkách a dobrá záminka zakončit den ve sklepě.

Moderní pivovar na Vysočině otevřený v roce 2009 vaří nepasterizované ležáky z místní vody.

Dlouhé renesanční náměstí lemované podloubím a štíty v pastelových barvách, obnovené po požáru roku 1530. Na seznamu UNESCO od roku 1992.

Muzeum v přírodě na Vysočině u Hlinska: roubené chalupy, stodoly a vodní mlýn s pilou, které se o předváděcích dnech znovu rozběhnou.

Kopřivnice vyrábí vozidla od roku 1850. Muzeum ukazuje aerodynamické tatrovky, závodní vozy i Präsident z roku 1897, první automobil vyrobený ve střední Evropě; nákladní auta mají vlastní muzeum na druhém konci města.

Teplé sirné prameny pod renesančním zámkem v obci, kterou proslavila také ruční papírna ze 16. století a čarodějnické procesy.

Bývalý důl a železárny proměněné v kulturní areál s vyhlídkou na vrcholu vysoké pece č. 1.

Nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě, založené roku 1925: dřevěné městečko, valašská dědina ve svahu a dolina s funkčními vodními mlýny, přes sezonu s řemesly a folklorními slavnostmi. Radhošť je hned nad městem.

Moderní pivovar v podhůří Beskyd, pojmenovaný po slovanském bohu, jehož socha stojí na hřebeni u Radhoště. Proslul výrazně hořkými ležáky.

Domov piva Kozel a živého kozla-maskota, který na pivovarském dvoře žije už desítky let. Pivovar založil roku 1874 průmyslník Franz Ringhoffer.

Smíšené horské lesy nad valašskými údolími. V říjnu obalí pařezy václavky, když už hřiby dojdou.

Pivovar Jeseníků v Hanušovicích, založený roku 1874, vaří z měkké horské vody.

České loutkářství je na seznamu UNESCO a toto muzeum v renesančním Mydlářovském domě v Chrudimi má tisíce loutek, od kočovných marionetových divadel po figury z celého světa.

Kaple vyzdobená kostmi zhruba 40 000 lidí, z nichž řezbář František Rint roku 1870 vytvořil lustr i erb.

České vinařství obhospodařuje vinice kolem stříbrného města; degustace probíhají ve sklepích nad údolím Vrchlice.

Podle pověsti v hoře spí vojsko rytířů vedené svatým Václavem, které vyjede, až bude české zemi nejhůř. Krátký výstup bukovým lesem vede k dřevěné rozhledně na vrcholu Velkého Blaníku.

Vaření piva v Uhříněvsi je doloženo už roku 1594; pivovar, který stojí na dnešním místě od roku 1705, komunisté v roce 1949 zavřeli a potomci původních majitelů ho v roce 2015 obnovili. Ležáky Alois nesou jméno Aloise Tichého, za něhož pivovar v 19. století vzkvétal.

Gotický chrám financovaný stříbrnými horníky a stavěný od roku 1388. Díky stříbru bývala Kutná Hora druhým nejvýznamnějším městem království (UNESCO).

Horský minipivovar v Ostravici pod Lysou horou, vhodná odměna po výstupu.

Město založené radikálními husity roku 1420 a pojmenované podle biblické hory Tábor. Pod starým městem vedou podzemní chodby.

Řemeslný pivovar pod hradem Potštejn ve východních Čechách, známý svými IPA a pale ale.

Barokní poutní klášter na kopci nad Králíky, který založil biskup Tobiáš Becker jako splněný slib z dětství; základní kámen byl položen roku 1706. Ke kostelu s ambity stoupá alej s křížovou cestou, s výhledem na masiv Králického Sněžníku.

Spirálová stezka ze dřeva a oceli vysoká 55 m na vrchu Slamník s tobogánem dlouhým přes 100 m.

Čtvrťový minipivovar v pražské Hostivaři vaří nepasterizované ležáky i svrchně kvašená piva, která čepuje ve vlastních pivnicích po celém městě.

Pražský pivovar v Korunní ulici obnovený v roce 2014 v budově, kde se vařilo pivo už od roku 1893. Nefiltrované ležáky se čepují v rozlehlé pivnici hned vedle varny.

Obnovená vinice z 19. století v Havlíčkových sadech na Vinohradech, jejichž jméno připomíná zdejší vinice. V altánu se nalévá místní víno.

Malé empírové lázně z dřevěných budov v Jeseníkách, kterým se připisuje jeden z nejčistších vzduchů ve střední Evropě.

Legendární sídlo prvních českých knížat na skále nad Vltavou. Na zdejším hřbitově odpočívají Dvořák, Smetana i Mucha.

Jeden z prvních moderních pražských minipivovarů, otevřený od roku 1998 a proslulý experimentálními pivy s banánem, kávou, višní nebo kopřivou.

Pivovar s restaurací v nepřetržitém provozu nejméně od roku 1499, který čepuje jediné pivo – tmavý třináctistupňový ležák. Sály a zahrada pojmou kolem 1 200 hostů.

Největší pražský pivovar, na Smíchově vaří od roku 1869. Návštěvnické centrum provede historií vaření piva a prohlídku zakončí ochutnávkou.

Lidové dřevěné stavby architekta Dušana Jurkoviče na beskydském hřebeni se stezkou Valaška a cestou na Radhošť.

Nejvyšší vrchol Bílých Karpat (970 m) nad loukami bohatými na orchideje na hranici se Slovenskem.

Malá voskem potažená soška Ježíška, přivezená ze Španělska a darovaná karmelitánům roku 1628, přitahuje do kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně poutníky z celého světa. Její šatičky se během církevního roku střídají – šatník jich má přes sto.

Jeden z nejstarších hřebčínů na světě, kde se od roku 1579 chová starokladrubský kůň. Na seznamu UNESCO od roku 2019.

Největší technické muzeum v Česku, na Letné: velká dopravní hala s lokomotivami, auty a motocykly a letadly pod stropem, k tomu astronomie, fotografie, tisk a důl v suterénu.

Malý pivovar v areálu Strahovského kláštera nad Pražským hradem, obnovený roku 2000 v místě klášterního pivovaru doloženého roku 1628. Piva Svatý Norbert se vaří přímo na místě.

Tradice vaření piva v Břevnovském klášteře, nejstarším mužském klášteře v Čechách, sahá k jeho založení roku 993. Současný pivovar byl obnoven v roce 2011 a vaří pivo značky Benedict.

Gotický most, jehož stavba začala roku 1357 za Karla IV., spojuje Staré Město s Malou Stranou. Zábradlí lemuje třicet barokních soch.

Slatinné lázně u Pardubic s lázeňským domem od moderního architekta Josefa Gočára.

Terasovitá vinice v pražské Troji s vinařstvím a restaurací, jedna z největších v Praze.

Malá vinice ve svahu pod Pražským hradem, tradičně spojovaná s knížetem Václavem a znovu vysazená v 90. letech 20. století.

Jedno z největších leteckých muzeí v Evropě, na dodnes fungujícím vojenském letišti na okraji Prahy: letadla od dvouplošníků z první světové války po proudové stroje studené války, v hangárech i venku na trávě. Vstup zdarma.

Sídlo českých panovníků po více než tisíc let a dnes prezidenta, bývá uváděn jako největší hradní komplex na světě. Katedrála sv. Víta střeží korunovační klenoty.

Historická vinice v areálu pražské Botanické zahrady s vinotékou a barokní kaplí sv. Kláry nad městem.

Srdeční lázně na Labi, založené roku 1908 poté, co byl na zámeckém nádvoří objeven minerální pramen. Kolonáda a park leží přímo u řeky.

Největší rybník v Česku, dokončený roku 1590 Jakubem Krčínem. Podzimní výlov kaprů je velkou podívanou.

Domov Proboštova mechanického betlému, který místní truhlář s přáteli vyřezával přes čtyřicet let a který dodnes rozpohybuje původní mechanismus – národní kulturní památka a kolem ní na 400 dalších betlémů.

Státní pivovar proslulý dlouhým, až 90denním ležením piva a více než stoletým sporem o značku „Budweiser“. Voda pochází z vlastních hlubinných artéských studní.

Nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku (1 491 m) s televizní věží a vyhlídkou.

Smrkové porosty kolem rašelinišť jsou domovem ryzce pravého, nejlépe v září a říjnu.

Pivovar založený v Třeboni roku 1379 patří k nejstarším v zemi. Stojí u rožmberského zámku obklopeného třeboňskými rybníky.

Ke koupelím se tu používá rašelina z třeboňských blat; město samo je proslulé rybníky a renesančními domy.

Schwarzenberkové zámek v 19. století přestavěli ve stylu windsorského hradu; nabízí bohaté interiéry a anglický park.

Vesnický pivovar severně od Prahy, uzavřený roku 1949 a v roce 2011 obnovený místními. Jeho nepasterizovaná desítka a dvanáctka mají mezi Pražany věrné příznivce.

Slatinné lázně v městečku nad Lužnicí, kam z Tábora vede první elektrifikovaná železnice v Rakousku-Uhersku.

Obec vyhlazená nacisty v červnu 1942 jako odveta za atentát na Reinharda Heydricha. Součástí památníku je bronzové sousoší 82 dětí.

Nejstarší dosud fungující pivovar v Českých Budějovicích, založený místními měšťany roku 1795. Pivovarská restaurace čepuje ležáky přímo z místní výroby.

Barokní kostel přistavěný ke vápencové skále v Českém krasu, nad jeskyní, kde podle legendy v 9. století žil Ivan, první český poustevník. Strmá stezka vede ke kříži na vrcholu skály s výhledem do údolí.

Pod hradem Vysoký Chlumec je vaření piva doloženo od roku 1466 a pivovar je od 16. století spjat s rodem Lobkowiczů.