Výlety z Prahy: 146 míst do dvou a půl hodiny autem

Novorenesanční zámek v krajinářském parku o rozloze 250 hektarů, který od roku 1885 zakládal hrabě Silva-Tarouca, kousek za Prahou a spolu s historickým centrem Prahy na seznamu UNESCO. Pěnišníky kvetou v květnu.

Obec vyhlazená nacisty v červnu 1942 jako odveta za atentát na Reinharda Heydricha. Součástí památníku je bronzové sousoší 82 dětí.

Domov piva Kozel a živého kozla-maskota, který na pivovarském dvoře žije už desítky let. Pivovar založil roku 1874 průmyslník Franz Ringhoffer.

Barokní kostel přistavěný ke vápencové skále v Českém krasu, nad jeskyní, kde podle legendy v 9. století žil Ivan, první český poustevník. Strmá stezka vede ke kříži na vrcholu skály s výhledem do údolí.

Rodinný minipivovar ve Slaném s vlastní pivnicí, známý chmelenými světlými ležáky a sezonními speciály.

Renesanční zámek ze 16. století pokrytý sgrafity, stále v majetku Lobkowiczů, kteří tu vystavují část svých uměleckých sbírek. V obci pod zámkem se narodil Antonín Dvořák.

Zatopený vápencový lom v Českém krasu, přezdívaný český Grand Canyon.

Barokní zámek Chotků u Vltavy uprostřed jednoho z největších krajinářských parků v Čechách, posetého pavilony, sochami a starými duby.

Lobkowiczké vinice na labských terasách pod Řípem patří k nejstarším vinařským místům v Čechách; vína dnes pod značkou Chateau Lobkowicz Roudnice se ochutnávají v zámeckých sklepech po domluvě.

Rokokový zámek Colloredo-Mansfeldů s francouzským parkem a oranžérií, na jejíž stěně je jedna z největších iluzivních maleb ve střední Evropě.

Hrad založil Karel IV. roku 1348 k ochraně říšských klenotů a relikvií. Kaple sv. Kříže je vykládaná polodrahokamy a zdobí ji 129 deskových obrazů.

Osamělý vrch nad Polabím, odkud podle pověsti praotec Čech shlédl zemi a zabral ji pro svůj lid. Na vrcholu stojí románská rotunda svatého Jiří, přestavěná roku 1126.

Lobkowiczký zámek nad soutokem Vltavy a Labe vyrábí víno po staletí; podle tradice sem burgundskou révu přivezl Karel IV.

Nejrozsáhlejší jeskynní systém v Čechách, kde v 15. století padělatelé razili mince.

Pivovar koupil roku 1583 císař Rudolf II., odtud přídomek „královský“, který nese dodnes. Leží v chmelařské oblasti na Rakovnicku.

Pevnost z 18. století, kterou nacisté proměnili ve věznici gestapa vedle terezínského ghetta. Dnes památník obětem.

Venkovské sídlo arcivévody Františka Ferdinanda d'Este, jehož zavraždění v Sarajevu rozpoutalo první světovou válku. Chodby lemují tisíce jeho loveckých trofejí, k vidění je i jedna z nejbohatších zbrojnic v Evropě a růžová zahrada.

Nejvyšší menhir v Česku, zhruba tři a půl metru kamene osamoceného v polích u Klobuk. Podle pověsti se s každým úderem kostelního zvonu posune o krok blíž ke kostelu – a až tam dojde, nastane konec světa.

Muzeum automobilky v místě, kde Laurin & Klement roku 1895 začínali výrobou jízdních kol: vozy od prvních voituret po rallyové fabie a pohled do restaurátorské dílny. Exkurzi do sousedního závodu je možné objednat.

Muzeum Českých drah v bývalé výtopně Buštěhradské dráhy s největší sbírkou parních lokomotiv v Česku, jízdami po úzkorozchodné dráze a o vybraných víkendech i parními vlaky.

Srdeční lázně na Labi, založené roku 1908 poté, co byl na zámeckém nádvoří objeven minerální pramen. Kolonáda a lázeňský park se táhnou od zámku u řeky k nádraží.

Pivovar založený v roce 2012 v obci Zichovec se v roce 2016 přestěhoval do bývalé tankové střelnice v Lounech, kde se v pivovarské restauraci a baru čepuje vše od klasických ležáků po speciály zrající v sudech.

Centrum české vinařské podoblasti s vinařským centrem v obnoveném hradu a velkým zářijovým vinobraním.

Příbram po staletí těžila stříbro a po válce uran. Na Březových Horách se svezete důlním vláčkem do Ševčinské štoly a projdete těžní věže, strojovny a hornické domky.

Jedno z nejvýznamnějších mariánských poutních míst v Čechách: barokní areál na kopci nad Příbramí, postavený kolem středověké sošky Panny Marie, k němuž z města vedou dlouhé kryté schody.

Královský gotický hrad hluboko v křivoklátských lesích, kdysi lovecké sídlo českých králů, s velkou gotickou kaplí a věží Huderkou, kde byl vězněn alchymista Edward Kelley.

V údolí Labe pod Českým středohořím má obec sklepy ve skále a jednu z nejstarších vinařských tradic v Čechách.

Nejvyšší vrchol Českého středohoří (837 m) a podle měření největrnější místo v Česku, na vrcholu stojí meteorologická observatoř.

Pivovar s kořeny v roce 1564 nedaleko Turnova, známý tím, že většinu piv nepasterizuje. Oblíbená zastávka cyklistů na cestě do Českého ráje.

Gotický hrad na pískovcovém ostrohu nad kokořínskými údolími, romanticky přestavěný na začátku 20. století; z vysoké věže je výhled na skály a lesy.

Barokní letní zámek s grottami vyzdobenými mušlemi pod terasou, později letní sídlo císaře Ferdinanda V. poté, co se vzdal trůnu.

Hrad na skále nad Sázavou, který od 13. století patří rodu Šternberků a dodnes je obývaný, se zařízenými pokoji, loveckými trofejemi a rytinami.

Pískovcové skalní útvary ve tvaru hub s „pokličkami“ v CHKO Kokořínsko nedaleko hradu Kokořín.

Novogotický zámek francouzského rodu Rohanů s bohatými řezbami, rozsáhlou galerií francouzských portrétů a anglickým parkem. Častým hostem tu byl Antonín Dvořák.

Jedny z nejstarších lázní v Evropě, kde se horké prameny využívají už od středověku a kam později jezdila evropská šlechta.

Písčité borové lesy mezi pískovcovými skalami – klouzci a hřib borový, často první vlna sezony už v červnu.

Jeden z nejzachovalejších gotických hradů v zemi, postavený ve 14. století na pískovcové skále v Českém ráji a dodnes v majetku Kinských.

Největší český výrobce sektu nabízí prohlídky sklepů a degustace ve městě, které je jinak spojeno s pivem.

České vinařství obhospodařuje vinice kolem stříbrného města; degustace probíhají ve sklepích nad údolím Vrchlice.

Kaple vyzdobená kostmi zhruba 40 000 lidí, z nichž řezbář František Rint roku 1870 vytvořil lustr i erb.

Gotický královský hrad postavený za Přemysla Otakara II. na vulkanickém vrchu; vede k němu strmá cesta a z věže je výhled na severní Čechy.

Jedna z nejkrásnějších empírových staveb v zemi, postavená pro hraběte Chotka na začátku 19. století u Kutné Hory. Sídlí v ní Národní zemědělské muzeum, knihovna a malé zámecké divadlo.

Rodiště světlého ležáku – v roce 1842 zde bavorský sládek Josef Groll uvařil první plzeňské pivo. Prohlídka končí v historických sklepích, kde se čepuje nefiltrované pivo přímo z dubových sudů.

Gotický hrad na strmé skále nad Labem v Ústí nad Labem, v majetku Lobkowiczů; Richard Wagner sem přišel v roce 1842 a později napsal Tannhäusera.

Dubové a bukové lesy v biosférické rezervaci UNESCO. Hřib pravý i dubový po teplém dešti, od července do října.

Minipivovar s hotelem a pivními lázněmi v plzeňských Černicích vaří vše od pšeničných piv po tmavé ležáky.

Gotický chrám financovaný stříbrnými horníky a stavěný od roku 1388. Díky stříbru bývala Kutná Hora druhým nejvýznamnějším městem království (UNESCO).

Žatec je domovem žateckého poloraného červeňáku a jeho chmelařská krajina je od roku 2023 na seznamu UNESCO. Areál nabízí chmelařské muzeum, vyhlídkovou věž a chmelový orloj.

Pivovar v Humpolci existuje od roku 1597. Rodina Bernardů jej koupila v aukci roku 1991 a proměnila v jeden z nejznámějších nezávislých pivovarů v zemi.

Barokní zámek Valdštejnů, kde Giacomo Casanova prožil poslední léta jako knihovník a psal své paměti. Dochovala se Reinerova monumentální freska a zámecký park.

Pískovcové věže kolem zámku Hrubá Skála v Českém ráji s výhledem na Trosky.

Přízemní klasicistní lovecký zámek v lesích u Plzně, postavený pro Černíny koncem 18. století, s původním zařízením, kaplí a parkem.

Zámek Schwarzenbergů na skále nad Orlickou přehradou, stále v rodinném majetku, se sbírkami z napoleonských válek a parkem nad vodou.

Plzeňský řemeslný pivovar pracuje s moderními chmely v IPA a pale ale jako protiváha zdejší ležácké tradici.

Pískovcové skalní město s úzkými průchody, oblíbené u dětí i horolezců; objevilo se ve filmech Letopisy Narnie.

Slatinné lázně u Pardubic s lázeňským domem od moderního architekta Josefa Gočára.

Jeden z nejstarších hřebčínů na světě, kde se od roku 1579 chová starokladrubský kůň. Na seznamu UNESCO od roku 2019.

Podle pověsti v hoře spí vojsko rytířů vedené svatým Václavem, které vyjede, až bude české zemi nejhůř. Krátký výstup bukovým lesem vede k dřevěné rozhledně na vrcholu Velkého Blaníku.

Romantický novogotický zámek postavený pro Harrachy v polovině 19. století podle vzoru anglických tudorovských sídel, s bohatými interiéry a krajinářským parkem.

Skalní město u Jičína s úzkými soutěskami a desítkami vyhlídek.

Vojenský prostor uzavřený veřejnosti až do roku 2016, dnes nejznámější houbařský revír hodinu od Prahy. Hřiby a suchohřiby od konce června, vrchol v září.

Dvě věže na čedičových sopouších, přezdívané Baba a Panna, symbol Českého ráje.

Město založené radikálními husity roku 1420 a pojmenované podle biblické hory Tábor. Pod starým městem vedou podzemní chodby.

Středověký hrad, který Auerspergové přestavěli na romantický novogotický zámek s bohatě vyřezávanými interiéry a zbrojnicí. V sousední oboře žijí vzácní bílí jeleni.

„Král českých hradů“ na skále na soutoku Otavy s Vltavou nad Orlickou přehradou, s gotickým královským palácem, kaplí a věží Markomankou.

Rozlehlý zámek na skále nad Labem, ke kterému vede Dlouhá jízda, zděná rampa dlouhá skoro 300 m, s barokní Růžovou zahradou. V roce 1835 tu u Thunů pobýval Chopin.

České loutkářství je na seznamu UNESCO a toto muzeum v renesančním Mydlářovském domě v Chrudimi má tisíce loutek, od kočovných marionetových divadel po figury z celého světa.

Kostel ze 14. století, opuštěný poté, co v roce 1968 během pohřbu spadla část stropu. V roce 2012 do lavic usadil výtvarník Jakub Hadrava 32 sádrových duchů bývalých farníků – a návštěvníci, které přilákali, zaplatili novou střechu.

Zámek Auerspergů, dnes s hipologickým muzeem: plemena koní, sedla, postroje, kočáry i umění, v srdci české koňské krajiny nedaleko Kladrub.

Domov Proboštova mechanického betlému, který místní truhlář s přáteli vyřezával přes čtyřicet let a který dodnes rozpohybuje původní mechanismus – národní kulturní památka a kolem ní na 400 dalších betlémů.

Barokní sochy vytesané přímo do pískovcových balvanů v lese u Kuksu: ve 20. letech 18. století tu Matyáš Bernard Braun pro hraběte Františka Antonína Šporka vysekal do skály Narození Páně, poustevníky a světce. Vzácná galerie pod širým nebem je na předběžném seznamu UNESCO.

Hrad a zámek na čedičové skále, kdysi Valdštejnovo sídlo, zpřístupněný návštěvníkům už v roce 1801 jako jedno z prvních hradních muzeí ve střední Evropě.

Největší české lázeňské město, od roku 2021 zapsané mezi Slavná lázeňská města Evropy. Kolonády napájí dvanáct horkých pramenů, vrcholem je Vřídlo o teplotě kolem 73 °C.

Hrad a zámek nad údolím Teplé, kde je vystaven relikviář sv. Maura – románská schrána ze 13. století, nalezená roku 1985 zakopaná pod podlahou kaple, po korunovačních klenotech nejcennější movitá památka v zemi.

Malý pivovar v Lužických horách, v posledních letech obnovený ve městě, kde se pivo vařilo po staletí.

Tiché lesy u německé hranice, méně vysbírané než revíry kolem Prahy. Hřiby a lišky od července do října.

Moser vyrábí v Karlových Varech bezolovnatý křišťál od roku 1857, pro královské dvory i prezidenty. Návštěvnické centrum má muzeum sklárny a prohlídku hutě, kde sklář sklo ručně fouká a tvaruje.

Empírový zámek v Babiččině údolí z románu Boženy Němcové, s bělidlem, mlýnem a pokoji kněžny Zaháňské.

Malé lázně v Jizerských horách pod Smrkem využívají železité prameny známé od 16. století.

Břízy a smrky na hřebeni nad lázeňskými městy – kozáci a ryzce, od konce července do října.

Největší rybník v Česku, dokončený roku 1590 Jakubem Krčínem. Podzimní výlov kaprů je velkou podívanou.

Slatinné lázně v městečku nad Lužnicí, kam z Tábora vede první elektrifikovaná železnice v Rakousku-Uhersku.

Státní pivovar proslulý dlouhým, až 90denním ležením piva a více než stoletým sporem o značku „Budweiser“. Voda pochází z vlastních hlubinných artéských studní.

Jedno z nejstarších poutních míst v Čechách, na úpatí Jizerských hor: pověst ho klade do roku 1211 a mohutná barokní bazilika byla vysvěcena roku 1725. Na hlavním oltáři dodnes stojí drobná soška Panny Marie ze 14. století.

Pohádkový zámek s jasně červenými zdmi na skalním ostrůvku uprostřed rybníka, přístupný po kamenném mostě – jeden z nejfotografovanějších v zemi.

Sklárna v Krkonoších, kde se sklo vyrábí od roku 1712: foukání sledujete z ochozu nad pecemi, pak muzeum skla – a minipivovar ve stejné hale, kde se přes skleněnou stěnu díváte na skláře.

Největší přirozená pískovcová brána v Evropě, široká 26,5 m, v Národním parku České Švýcarsko.

Schwarzenberkové zámek v 19. století přestavěli ve stylu windsorského hradu; nabízí bohaté interiéry a anglický park.

Odlehlá osada v Jizerských horách v rašelinném údolí pod čedičovým kuželem Bukovce.

Malé západočeské lázně, jejichž Prusíkův pramen patří k nejvíce nasyceným kyselkám v zemi.

Hrad na skále v ohybu řeky Ohře, kdysi nazývaný klíčem ke Království českému.

Ke koupelím se tu používá rašelina z třeboňských blat; město samo je proslulé rybníky a renesančními domy.

Rodinný pivovar s tradicí od roku 1573 a sklepy vytesanými do žuly. Proslul také pivními lázněmi, kde se hosté koupou ve směsi chmele, kvasnic a varní vody.

Borůvčí a smrky; suchohřiby tu bývají díky nadmořské výšce bez červů. Srpen až říjen.

Renesanční letohrádek, který si Vilém z Rožmberka postavil pro potěšení v 80. letech 16. století, obklopený vodním příkopem. Uvnitř je expozice českého animovaného filmu.

Renesanční arkádový zámek pokrytý zhruba 8 000 sgrafitovými „kvádry“, z nichž žádné dva nejsou stejné. V zámeckém pivovaru se narodil Bedřich Smetana.

Pivovar založený v Třeboni roku 1379 patří k nejstarším v zemi. Stojí u rožmberského zámku obklopeného třeboňskými rybníky.

Největší hradní zřícenina v zemi nad Otavou v podhůří Šumavy; při jejím obléhání roku 1421 prý Jan Žižka přišel o druhé oko.

Nejstarší dosud fungující pivovar v Českých Budějovicích, založený místními měšťany roku 1795. Pivovarská restaurace čepuje ležáky přímo z místní výroby.

Renesanční zámek Rožmberků a později Schwarzenberků uprostřed Třeboně, města rybníků; schwarzenberská hrobka stojí v parku za rybníkem.

Moderní pivovar na Vysočině otevřený v roce 2009 vaří nepasterizované ležáky z místní vody.

Sokolovský minipivovar pojmenovaný po permoníkovi, důlním skřítkovi Krušných hor, vaří ležáky i pšeničná piva.

První radonové lázně na světě, otevřené roku 1906 s vodou z místních uranových dolů – ze zdejší rudy izolovala Marie Curie radium.

Třetí největší hradní a zámecký areál v zemi: gotický hrad přestavěný na renesanční zámek s arkádovými nádvořími a hudebním pavilonem Rondel. Černá věž shlíží na město a rybník Vajgar.

Kaskáda na žulových stupních u Harrachova s obřími hrnci vymletými ve skále.

Renesanční zámek nad městem s trojkřídlým arkádovým nádvořím, loveckými trofejemi a zbrojnicí, pod ním rozsáhlý park s letohrádkem.

Malý krkonošský pivovar ve Vrchlabí, vhodná zastávka cestou do hor i z hor.

Muzeum v přírodě na Vysočině u Hlinska: roubené chalupy, stodoly a vodní mlýn s pilou, které se o předváděcích dnech znovu rozběhnou.

Poutní obec ze 17. století jižně od Českých Budějovic: kopie Svaté chýše z Loreta, založená roku 1648, a křížová cesta s 25 zastaveními, která se vine asi 5 km poli a lesy kolem Římova.

Řemeslný pivovar pod hradem Potštejn ve východních Čechách, známý svými IPA a pale ale.

Jeden z průkopníků české vlny řemeslných piv; ve Varnsdorfu vaří od roku 2008 IPA, stouty i kyselá piva.

Smrkové lesy pod národním parkem, kde brzy naskakují lišky a po nich hřib smrkový. Červenec až říjen – v jádrových zónách parku se sbírat nesmí.

Jihočeská vesnice statků ve stylu selského baroka kolem návsi, dochovaná téměř beze změn z 19. století. Na seznamu UNESCO od roku 1998.

Renesanční zámek nad řekou Oslavou s jednou z největších sbírek tapiserií ve střední Evropě a barokní knihovnou.

Dlouhé renesanční náměstí lemované podloubím a štíty v pastelových barvách, obnovené po požáru roku 1530. Na seznamu UNESCO od roku 1992.

Jediná samostatně zapsaná židovská památka UNESCO mimo Izrael, spolu s románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa.

Barokní poutní kostel u Sokolova, o který pečují křižovníci s červenou hvězdou, řád založený svatou Anežkou Českou. Dnešní kostel s ambity vznikl kolem roku 1700, pravděpodobně podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera.

Historický pivovar v Koutě na Šumavě, obnovený v roce 2006, zkrachoval v roce 2020; dnes tu znovu vaří pod značkou Stadioner a v areálu je výčep Na Šalandě.

Ve městě a okolí vyvěrá na sto minerálních pramenů; srdcem lázní je litinová kolonáda z roku 1889 a Zpívající fontána. Na seznamu UNESCO od roku 2021.

Hvězdicový kostel Jana Blažeje Santiniho-Aichela, stavěný od roku 1719, je postaven na čísle pět podle pěti hvězd ze světcovy legendy. Na seznamu UNESCO od roku 1994.

Minipivovar v Krásné Lípě na prahu Českého Švýcarska, přirozená zastávka po dni stráveném v pískovcových skalách.

Řídce osídlené pohraniční lesy, jeden z nejméně vysbíraných krajů. Hřiby od července, holubinky celé léto.

Druhý největší hradní a zámecký komplex v zemi nad meandrem Vltavy; barokní divadlo si zachovalo původní jevištní mašinerii. Na seznamu UNESCO od roku 1992.

Rovinaté borové lesy mezi rybníky, snadná chůze a jistota i v suchém roce. Hřib borový, klouzci a kozáci od července do října.

Pod krumlovským zámkem se pivo vaří od roku 1560, za Rožmberků a později Eggenberků. Ze starého pivovaru je dnes kulturní centrum Port 1560; restaurace Eggenberg pivo dál čepuje, prohlídky pivovaru ale byly kvůli přestavbě přerušené – před cestou si je ověřte.

Plánovité lázeňské město žlutých empírových domů, založené roku 1793 kolem Františkova pramene. Na seznamu UNESCO od roku 2021.

Krkonošské lázně vyrostlé kolem teplého pramene, na úpatí Černé hory s lanovkou.

Klidné dětské lázně ve Slavkovském lese pod zámkem kancléře Metternicha.

Klasicistní sídlo kancléře Metternicha s jeho knihovnou, sbírkami a kabinetem kuriozit, v anglickém parku nad lázeňskou obcí.

Krajina mofet, kde oxid uhličitý probublává bahnem a minerálními prameny, vzácná stopa sopečné činnosti.

Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde Gregor Mendel křížil hrách a objevil zákony dědičnosti: jeho příběh, zahrada, kde hrách pěstoval, a s průvodcem i bazilika a knihovna opatství.

Historický brněnský pivovar v areálu bývalého kláštera cisterciaček na Starém Brně. Jeho brána hledí na Mendlovo náměstí vedle opatství, kde Gregor Mendel zkoumal dědičnost.

Brněnský řemeslný pivovar proslulý hlavně svrchně kvašenými pivy. V jeho Beerhouse blízko centra se čepuje celá nabídka; prohlídky pivovaru v Medlánkách jsou pro objednané skupiny.

Pod kostelem svatého Jakuba leží ostatky odhadem 50 000 lidí ze starého městského hřbitova. Kostnici objevili znovu v roce 2001, zpřístupnili v roce 2012 a uvádí se, že je po pařížských katakombách druhá největší v Evropě.

Pivovar, kde Jiří Menzel natáčel Postřižiny, vaří od konce 19. století v malebném areálu s muzeem.

Jeden z největších barokních zámků ve střední Evropě, kde hrabě Questenberg v 18. století uváděl opery, propojený s kostelem sv. Markéty s kupolí a s francouzskou zahradou.

Minipivovar v brněnské Jakubské ulici, jeden z prvních otevřených po roce 1989, vaří dodnes přímo na místě.

Královský hrad ze 13. století, později obávaná habsburská věznice; návštěvníci mohou projít kasematy.

Funkcionalistické mistrovské dílo Miese van der Rohe v Brně z roku 1930 s onyxovou stěnou a okny, která se zasouvají do podlahy. Prohlídky je třeba rezervovat dlouho dopředu.

Vysoko položené smrčiny na Českomoravské vrchovině; chladněji a později než v nížinách, sezona vydrží hluboko do října.

Labyrint pískovcových věží vysokých až 100 m s plavbou po jezírku a úzkými soutěskami.

Nad městečkem známým červenými víny stojí gotická zřícenina kláštera Rosa coeli.

Gotický hrad na skalním ostrohu, který nebyl nikdy dobyt a zachoval si středověkou podobu.

Barokní zámek Kouniců, kde po bitvě u Slavkova v roce 1805 pobýval Napoleon a kde bylo podepsáno příměří. Bojiště s Mohylou míru je kousek autem.

S výškou 1 603 m nejvyšší hora Česka na hranici s Polskem v Krkonoších. Z Pece pod Sněžkou vede lanovka.

Památník na Prackém kopci obětem bitvy u Slavkova z roku 1805, známé jako bitva tří císařů.